„V kolik zítra jedeš?“, „My píšem?“ nebo „Kde máš přezůvky?“ to jsou otázky, které jsme my, studenti Gymnázia Komenského v Havířově, už tři měsíce neslyšeli. Za to je vystřídaly věty: „Teď potřebuju počítač já!“, „Zase mě to odpojilo!“ nebo „Zapni si, prosím tě, mikrofonek a čti!“ Přešli […]
![](https://gkh.cz/wp-content/uploads/2020/06/images.jpg)