Cesta do české minulosti – exkurze Banát 2017

Přemýšleli jste někdy nad tím, že byste chtěli mít stroj času? Nebo si ho alespoň vyzkoušet? My jsme měli možnost přenést se o minimálně sto let zpátky první říjnový týden.

Cílem byla oblast, která se nazývá Banát a rozkládá se na jihu Rumunska. Konkrétním cílem byly vesnice založeny v první polovině 19. století našimi krajany. A jaké to bylo? Jako vždy – nezapomenutelné! Po noční cestě autobusem jsme se ráno ocitli ve vesničce Eibentál, kde jsme se porozhlédli a vydali se na cestu. Ta vedla kolem starých důlních šachet, ve kterých se těžil arsenik ještě v roce 2006,  po lesních pěšinkách a taky po krásných výhledech. Počasí nám přálo. V podvečer jsme dorazili do vesnice Bígr, kde nás pohostili domácí výbornou večeří.

Další den jsme vyrazili časně z rána, protože nás čekalo 30 kilometrů chůze a nedotčená příroda. Po cestě jsme brodili říčky, potkávali krávy a v neposlední řadě překonali 450 rumunských (neskutečně strmých) výškových metrů.  Myslím, že euforie, kterou jsme prožívali, když jsme uviděli první domky vesničky Rovensko se nedá popsat..:) Pan domácí už měl zatopeno v kachlových kamnech a byl hrozně příjemný.

U večeře si s námi popovídal o životě v Banátu a celkově Rovensku. A to jsme ani nemuseli umět rumunsky. Ve všech vesnicích totiž zní stará libozvučná čeština. Ten večer jsme byli všichni dost utahaní, ale naštěstí jsme další den šli “jen“ 15 kilometrů. Po cestě jsme potkali mloka, všudypřítomné stáda krav a babičku, která pásla ovce. Dorazili jsme do Gerniku, místnímu obyvateli jsme pomohli naložit střešní tašky na vlečku a tím se alespoň trochu odvděčili za místní pohostinnost. Prohlédli jsme si vesnici, nakoupili domácí marmelády, které jsou mimochodem výborné. No a byli spolu a věřte mi, s takovou partou vás to ani na chvíli neomrzí.

Nadešel smutný poslední den, který jsme ale využili návštěvou nejedné tajemné jeskyně a vylezli jsme opět nějaké kopečky. Obec  Svatá Helena byla asi největší, v místním obchůdku jsme si nakoupili suvenýry a jídlo na cestu. Nejhezčí, symbolické zakončení exkurze byl kouzelný západ Slunce nad řekou Dunaj, který jsme všichni mlčky pozorovali. Co víc? Vyprávěla bych dál, ale to se musí zažít… Tak třeba právě s vámi ahoj na další exkurzi!

Johana Križanová, sexta

Fotogalerie z exkurze od Natky Hajnové.