Doc. Ing. Lukáš Knybel, Ph.D. – klinický inženýr Kliniky onkologické FNO a LF OU, vedoucí výzkumné oblasti 3D tisk a data mining LERCO
Mé vzpomínky na GKH? Jsou jen pozitivní a bez nadsázky říkám, že to bylo jedno z nejhezčích období mého života. Byl jsem dostatečně mladý na to abych si užíval života bez „dospěláckých“ starostí a zároveň dost starý na to, abych už mohl do světa dospělých aspoň trochu vstoupit (to až ve čtvrťáku).
Nastoupil jsem jako kluk z vesnice, mezi sehrané mistry z Havířova a o své místo jsem musel nejdříve trochu zabojovat. První dny a týdny jsem se rozkoukával ze zadní lavice a vstřebával kontrast mezi vesnicí a městem. Vše bylo nové, včetně přístupu pedagogů. Někteří z nich vynikali zvláštním umem, kdy s úsměvem na tváři dokázali velmi milou formou člověku sdělit, že je úplně marný. A tak po prvním týdnu bylo mé skóre za 4 z matiky a vyhození do nejnižší skupiny v angličtině. Jakmile jsem prozřel a začal chápat to tempo GKH… bylo to jen a jen lepší (v angličtině jsem se vrátil zpět 😎)
Čtvrťák, to byl nejlepší studijní rok mého života, šílená jízda! Byli jsme fakt skvělá třída, jasně, i zde byli machři a looseři…, ale měli jsme se navzájem rádi a máme dodnes, kdy je to již více než 20 let od posledního zazvonění a já už pomalu připravuji své děti na GKH!!!
Po maturitě můj život nabral nečekané obrátky. Pokračoval jsem na vysoké škole v oboru Radiologický asistent, což měla být jen přestupní stanice na medicínu, která nějak nevyšla na poprvé. Nakonec jsem však v oboru zůstal kvůli změně v rodinné situaci. Dostudoval, začal pracovat ve FN Ostrava na klinice onkologické a dostal možnost se starat o robotický systém CyberKnife. Vystrašený jsem strávil měsíc v Kalifornii na školení (odkaz na skvělý základ angličtiny GKH😉) a po návratu začal studovat Biomedicínské inženýrství na VŠB.
Od té doby je to strašný fofr… „Náš“ systém CyberKnife se stal nejvytíženějším na světě, což se odráželo i na množství servisních zásahů a probdělých nocích ve FNO. V r. 2014 se mi narodil syn a já pokračoval v doktorském studiu Technické kybernetiky. Světe div se, nakonec mám i doktorát z integrálních transformací a tímto zdravím skvělého Rudu Šimka! (Pozn.: dlouholetý vyučující M a Tv na GKH).
V roce 2025 jsme CyberKnife č. 1 vypnuli a nainstalovali nový, já mám už děti 3 a byl jsem jmenován docentem v oboru Biomedicínské inženýrství na ČVUT.
V současné době se už starám o přístroj s dalšími kolegy a mám tak více času na výuku studentů Ostravské univerzity a vědeckovýzkumnou činnost jako vedoucí výzkumné oblasti 3D tisk a data mining v projektu LERCO.
Toto je ve zkratce má cesta od čtyřky z první hodiny matematiky na GKH do současnosti. Byť jsem ve školních lavicích strávil ještě mnoho let po „gymplu“…, už to nikdy nebylo takové. GKH byl skvělý, fakt skvělý… Až jsem z toho nyní na měkko.

